Znalecké posudky

Pro koho?

  • soudy a státní orgány (policie, celní správa, finanční úřad a podobně)
  • orgány samosprávy (OÚ,MÚ, a podobně)
  • společnosti, instituce a podniky
  • organizace družstva a sdružení
  • podnikající fyzické osoby
  • občany (soukromé i úřední účely)

Jde-li o posudek podávaný v souvislosti s právním úkonem (trestní řízení, občansko-právní řízení, vyšetřování, jednání před státními orgány, a podobně), je v těchto případech ze zákona oprávněn jej vyhotovit obvykle jen soudní znalec, jmenovaný v příslušném oboru ministrem Spravedlnosti nebo v zastoupení předsedou Krajského soudu.

Účely využití znaleckého posudku:

  • pro potřeby správců konkurzních podstat, exekutory, likvidátory společností
  • vypořádání podílů movitého majetku při likvidaci, fůzi nebo převodu firmy
  • vklad či vynětí majetku ze společnosti, prodej (ocenění znaleckým posudkem může být v některých případech i podmínkou Finančního úřadu)
  • vypořádání dědictví, rozvodové řízení, manželské smlouvy
  • majetkové spory
  • změny vlastnictví (koupě, prodej, darování…)
  • posouzení výše škody (tzv. majetková újma)
  • notářské potřeby a podobně

Specifikace oceňovaného majetku:

  • věci movité
  • přívěsy, speciální dopravní prostředky
  • stroje a technologická zařízení
  • zemědělská a manipulační technika
  • technologické celky
  • výrobní linky
  • speciální tvářecí a obráběcí technologie
  • vybavení dílen a provozoven

Oceňování je prováděno dle platných vyhlášek. Posudky nelze vyhotovit ke zpětnému datu, ale vždy pouze k datu technické a fyzické prohlídky. Se zpětným datem lze vyhotovit pouze odborný odhad ceny k danému datu.

Mlčenlivost znalce o veškerých poznatcích získaných v souvislosti s vyhotovením posudku, vyplývá ze zákona 36/1967 Sb.

Cena znaleckého úkonu je stanovována individuálně, zpravidla v závislosti na rozsahu a náročnosti práce znalce.

Jaroslav Vokatý