Znalecké posudky
Pro koho?
- soudy a státní orgány (policie, celní správa, finanční úřad a podobně)
- orgány samosprávy (OÚ,MÚ, a podobně)
- společnosti, instituce a podniky
- organizace družstva a sdružení
- podnikající fyzické osoby
- občany (soukromé i úřední účely)
Jde-li o posudek podávaný v souvislosti s právním úkonem (trestní řízení, občansko-právní řízení, vyšetřování, jednání před státními orgány, a podobně), je v těchto případech ze zákona oprávněn jej vyhotovit obvykle jen soudní znalec, jmenovaný v příslušném oboru ministrem Spravedlnosti nebo v zastoupení předsedou Krajského soudu.
Účely využití znaleckého posudku:
- pro potřeby správců konkurzních podstat, exekutory, likvidátory společností
- vypořádání podílů movitého majetku při likvidaci, fůzi nebo převodu firmy
- vklad či vynětí majetku ze společnosti, prodej (ocenění znaleckým posudkem může být v některých případech i podmínkou Finančního úřadu)
- vypořádání dědictví, rozvodové řízení, manželské smlouvy
- majetkové spory
- změny vlastnictví (koupě, prodej, darování…)
- posouzení výše škody (tzv. majetková újma)
- notářské potřeby a podobně
Specifikace oceňovaného majetku:
- věci movité
- přívěsy, speciální dopravní prostředky
- stroje a technologická zařízení
- zemědělská a manipulační technika
- technologické celky
- výrobní linky
- speciální tvářecí a obráběcí technologie
- vybavení dílen a provozoven
Oceňování je prováděno dle platných vyhlášek. Posudky nelze vyhotovit ke zpětnému datu, ale vždy pouze k datu technické a fyzické prohlídky. Se zpětným datem lze vyhotovit pouze odborný odhad ceny k danému datu.
Mlčenlivost znalce o veškerých poznatcích získaných v souvislosti s vyhotovením posudku, vyplývá ze zákona 36/1967 Sb.
Cena znaleckého úkonu je stanovována individuálně, zpravidla v závislosti na rozsahu a náročnosti práce znalce.